Vězeňská literatura

#vězeňská_literatura
Vězeňská literatura má dlouhou tradici. Je to specifický žánr literatury často spojený s hraniční zkušeností, samotou, odstupem od světa. Typickou formou vězeňského textu je korespondence. Autoři postižení vězněním ale psali také básně, romány či povídky. Díla často vycházela až s dlouhým časovým odstupem, popřípadě v zahraničí.  
Je ovšem třeba říct, že ne všichni věznění byli politickými vězni. Do vězení se spíše častěji než kvůli politickým deliktům dostávali zloději kriminální, tj. zloději, vrazi, kuplíři, dlužníci atp. I oni psali a jejich díla se zapsala do dějin literatury.

Známí autoři, kteří se proslavili svými texty z vězení:

• Boethius (zemřel 526) napsal ve vězení stěžejní dílo evropské literatury Útěcha filozofie (De consolatione philosophiae, český překlad Bahník: Filozofie utěšitelkou ve výboru Poslední Říman)

• Markýz de Sade strávil větší část života nejprve ve vězení za skutečné sexuální skandály a zločiny a později byl izolován v blázincích. Jeho nejznámější dílo je 120 dnů Sodomy (1785, česky 1992), napsal je na dvanáctimetrovou roli papíru v Bastile, tam také vznikl text Nehody ctnosti a Justina čili Prokletí ctnosti (cudnější verze Nehod)

K vězeňské literatuře v Československu 1948 – 1989 vznikla také diplomová práce ke stažení zde: https://is.muni.cz/th/ftz60/Walkova_master_thesis.pdf  

Literatura z vězení za druhé světové války:

• Julius Fučík: Reportáž psaná na oprátce (1945) - zkušený novinář popsal své věznění na Pankráci na motáky, které byly z vězení tajně vynášeny, poprvé vyšla už na podzim 1945. Fučík byl popraven v roce 1942.
  
  Ukázka rukopisu Julia Fučíka - zdroj Wikipedie

• Josef Čapek: Básně z koncentračního tábora - ani Josef Čapek se vydání svých textů nedožil, zemřel v koncentračním táboře těsně před osvobozením 1945

• Ondřej Sekora: Deníky Ondřeje Sekory 1944 - 1945 - Ondřej Sekora, autor Ferdy Mravence, strávil poslední roky války v internačních táborech Klein Stein a Osterode, protože se nerozvedl se svou židovskou manželkou. Deníky jsou kreslené.

Vězeňská literatura z 2. poloviny 20.století:

• Karel Pecka: Motáky nezvěstnému - Karel Pecka (v samizdatu 1978, v exilu 1980)

• Jan Bartoš: Zadrátované slunce. Příběh mukla. Popisuje život v jáchymovských uranových dolech.  

• Jan Zahradníček:  vězeňská poezie: Čtyři léta, Dům strach 

• Václav Havel:  Dopisy Olze 

• Jiří Stránský: soubor povídek Štěstí, básně Za plotem, série Zdivočelá země  

• Eva Kantůrková: Přítelkyně z domu smutku

• Jaromír Šavrda: Vězeň číslo 1260 a pokračování Ostrov souostroví - tato kniha byla napsána ve vazební věznici v Ostravě na toaletní papír.